Z historie zámku Libochovice

V městečku Libochovice byla tvrz poprvé zmiňována roku 1335. Sídlo pánů však představoval Házmburk (Klapý) a zdejší tvrz je od roku 1550 uváděna jako „pustý zámek“. Z původní gotické tvrze si můžete všimnout části kaple a věže a sklepů. K nejstarší šlechtě Libochovic patřili Vlk se synem Sulislavem z Lubochovic, které zmiňují písemné prameny v roce1282. Po deseti letech zde panoval Heiman z Lichtemburku. Vlastnil v okolí mnoho statků a byl to právě on, který nechal postavit hrad Házmburk.

V roce 1335 koupil hrad a ostatní zboží od Hynka z Lichtemburka český král Jan Lucemburský, ale hned ho prodal Zbyňku Zajíci z Valdeku. Rod Zajíců měl Libochovice ve vlastnictví celých 223 let. S rodem Zajíců se přišlo vypořádat i vojsko Jana Žižky z Trocnova a v té době objekt lehl popelem

K přestavbě gotické tvrze na renesanční zámek došlo po roce 1560. S proměnou stavby se začalo na popud majitele – nejvyššího dvorského sudího a nejvyššího hofmistra Jana Staršího z Lobkovic. Zámek o jednom patře měl dva velké sály a 25 místností. V interiéru byste našli mnoho obrazů, sochy a zámeckou knihovnu. Nechyběla ledárna, umývárna, kuchyně, prostor ke skladování zboží a zásob a pivovar.

V roce 1602 získal Libochovice k doživotnímu užívání Štefan Báthory, sedmihradský vévoda a synovec polského krále. Doživotně si ho však nemohl užívat, protože po osmi letech byl odsouzen na doživotí a musel přebývat ve vězení.

K dalším majitelům panství patřili Šternberkové. Během jejich vlády se Libochovice potýkaly s mnoha problémy – vzpoura poddaných, vpády vojsk a velký požár města.

V roce 1676 zakoupil Libochovice hrabě Gundakar z Dietrichsteina a jako nového majitele ho neuvítalo příznivé období. Po koupi došlo k požáru ve městě a vyhořel i zámek. Nevzdal se a pustil se do do plánů stavby monumentálního raně barokního zámku. V letech 1682 – 1690 byl vedením stavby pověřen stavitel Antonio della Porta. Vznikla dvoupatrová budova s obdélníkovým půdorysem s rizalitem v hlavním průčelí. Severní strana je tvořena malým nádvořím u budovy zámku, gotické kaple a nižších hospodářských budov. Roku 1833 byste v kapli nalezli skladiště obilí a v pozdějších letech dokonce lihopalnu. Vnitřní nádvoří je z části obklopeno arkádami a parkem, spojených salou terrenou. Výzdobu zámeckého sídla obstaralo mnoho významných umělců.

Další ničivý požár řádil v roce 1800. Dietrichštejnové přispěli hospodářství novým cukrovarem a sklárnou během 19. století. Železniční trať byla v Libochovicích dostavěna roku 1882.

Dietrichštejnové se na zámku usadili až do roku 1858. V tomto roce zemřel Josef z Dietrichštejna a panství přešel na nejstarší dceru Terezii, provdanou za hraběte Jana Bedřicha z Herberštejna. Jejich rodina vlastnila zámek až do roku 1945, kdy byl zestátněn a brzy po válce zpřístupněn veřejnosti.